Naděje umírá poslední

Porozumění a komunikace se svým tělem

4. února 2013 v 19:07 | Michaelius |  Směr života
Položíme někomu otázku, zda chce být zdravý a spokojený, málokdo odpoví že nikoli. Pokud se zeptáme, co pro své zdraví a spokojenost dělá, bude odpověd méňě jasná...




Mnoho lidí si dosud neuvědomuje svou zodpovědnost za sebe ve všech důsledcích a začne se o své tělo a jeho stav zajímat až tehdy, když něco začne bolet, nebo přestane fungovat, což už ovšem znamená, že volání těla o pomoc nebylo včas vyslyšeno. Tělo k nám promlouvá mnoha způsoby a některé si můžeme přiblížit a tím se mu naučíme naslouchat, vyslyšet jeho požadavky a učinit příslušná opatření dříve než bude pozdě. Tělo žádá, abychom ho milovali, nikoli abychom s ním bojovali.

Bolest je volání našeho těla o pomoc

Naše společnost se v mnoha případech chová sama destruktivně a jedním z nástrojů vlastního ničení je i tzv. boj proti nemocem a boj proti bolesti. Jde pouze o nepochopení signálů a funkcí vlastního těla, ale následky jsou bohužel velmi smutné. Zkrátka neznalost neomlouvá, a proto je pro nás důležité tento stav měnit. Začneme tím, že si uvědomíte, co to vlatně bolest je a proč přichází.
Bolest je volání našeho těla o pomoc. je pro nás velmi důležité naslouchat a porozumět sami sobě. věřte, že tělo nevolá: ,,Vezmi si prášek, ať bolest zmizí," ale sděluje: ,,něco se mnou není v pořádku, tvůj současný způsob života mi škodí, je třeba něco změnit, jinak onemocním." Zdá se jednodušší, pohodlnější a hlavně rychlejší vzít si lék proti bolesti. a pak už samozřejmě nechceme slyšet, jak naříkají naše ledviny, které jsou každou látkou, která není pro tělo přirozená, zatěžovány a poškozovány.
Pokud bolest potlačíme a nepátráme po příčině, stav se zhoršuje a naše tělo je nakonec nuceno vysílat další silnější zbrávy a nakonec přestane fungovat - přijde úraz nebo nemoc. To už nás přinutí zastavit se, poslechnout a něco změnit, přehodnotit své priority. je třeba si pripomenout, že přestože naše duše je nesmrtelná, u těla tomu tak není a můžeme opustit svou pozemskou existenci dříve, než stačíme naplnit své životní poslání. Proto je pro nás, kteří už nechceme být hluší, daleko výhodnější svou bolest přijmout, hledat její příčinu, vyslyšet svoje tělo a přestat si dál ubližovat. A přestože naše bolesti a nemoci vznikají v naší mysli, zjistíme, že prvotní příčina problémů je našem způsobu myšlení (např. musím do práce, musím všem vyhovět, nemám čas na odpočinek, co by tomu řekli, nemohu nic měnit, protože...) a v tom, čemu vlastně věříme. Zapomínáme na svou svobodu mysli, na svou svobodnou vůli - že nic nemusíme, vždy máme možnost volby a každý zkrátka dělá jen to, co chce dělat. Zkrátka děláme to, co chceme a pokud něco nechceme, tak to prostě neuděláme. Je pak zbytečné sami sebe balamutit tím, že něco musíme, chceme, ale můžeme, nemáme čas apod.
Máme svobodnou vůli, ale také zodpovědnost sami za sebe, za své zdraví, spokojený život, za svou náladu i námahu, úspěchy, za své chování a za své štěstí. Zdálo se vám pohodlnější přehodit zodpovědnost za své zdraví na lékaře, léčitele a na své okolí? Je lepší nadávat na úroveň našeho zdravotnictví, než si přiznat, jak sami poškozujeme vlastní tělo? Zdravotnictví je takové, jaké je a těžko ho nyní změníme, když se to nedaří kompetentním místům. Ale sebe, své chování, své myšlení, své názory i způsob života můžeme změnit hned, pokud se k tomu rozhodneme! A to je cesta k uzdravení a plnohodnotnému životu.

Bojem s nemocí si jen přitížíme


Všechny nemoci mají příčiny v psychyce. Většinou mluvíme o tom, že chceme nemoc zlikvidovat, to znamená, že bojujeme se svou nemocí a se svým tělem a v rámci tohoto boje mu nejen nepomáháme ale ještě víc ho likvidujeme vedlejšími účinky léků. Nemoc přišla, aby nás upozornila, že jsme ji k sobě přivolali tím, že jsme své tělo oslabili.
Nemoc je informace a následek našeho zacházení se sebou. Pokud bojujeme s následkem a nehledáme příčinu, potlačujeme volání těla o pomoc. Tělo potřebuje lásku a životodárnou energii, aby se mohlo dostat do harmonie a uzdravit se. Pokud se chceme uzdravit, hledejme příčinu, jak jsme své tělo dostali do tohoto stavu. Náš nepřítel není ani nemoc, ani bacil, ani prášek, ale mi sami a náš strach. Učme se tedy milovat sami sebe a své tělo a ono se začne uzdravovat. Nemoci můžeme jen poděkovat, že se nás snaží upozornit, že své tělo poškozujeme. Potřebujem zjistit, jak a čím.

Pomoci si můžeme sami


V dnešní uspěchané době každý často zapomíná sám na sebe a neuvědomuje si, že v honbě za hmotnými statky ztrácí něco mnohem cennějšího - něco, co si za peníze nemůže koupit. Láska, zdraví, štěstí, klid, přátelství, harmonické vztahy - to jsou hodnoty jejichž cenu si většina lidí uvědomí až tehdy, když je ztratí. Proto je užitečné se zastavit a uvědomit si, co vlastně chci, za čím se ženu, co ztrácím, čeho chci dosáhnout. Při nemoci a ztrátě metriální jistoty, není nutné padnout až na dno, abychom žačali přehodnocovat svůj dosavadní způsob života. Jakmile toto pochopíte, začnete pracovat na svém uzdravení a pak i třeba své zkušenosti předávat dál. Podstatné je převzetí zodpovědnosti sám za sebe, poznat a pochopit příčiny a následky svých rozhodnutí. Dokud budeme obviňovat za své vlastní problémy své okolí, nemůžeme nic vyřešit. Klíč ke zdraví a štěstí má každý sám v sobě a pokud ho bude hledat jinde, nenajde ho. Cestou k uzdravení, sebepoznání a duchovnímu vývoji může být metoda Reiki, která umožňuje využití univerzální energie, nebo metoda Meditace, která využívá uklidnění a harmonizaci myšlenek, a poznání svého pravého já. Je však třeba mít na paměti, že pokud člověk ve svém způsobu myšlení a života nic nenapraví, pokřivení se objeví znova. Žádná metoda sama o sobě nepomůže.

Když neposloucháme své tělo, vždycky na to doplatíme.


Mnoho lidí je naučeno věnovat větší pozornost svému okolí a požadavkům druhých lidí než sobě, svému tělu a jeho potřebám. Vše je dáno tím, zda si uvědomují svou zodpovědnost za sebe a co je v jejich životě na prvním místě. Člověk , který má na prvním místě kariéru, peníze, slávu, oblíbenost, spokojenost druhých apod., ten opakovaně odsunuje sebe i své zdraví do pozadí. Každý věnuje maximum svého času, pozornosti i energie tomu, co je pro něho nejdůležitější. Láska k sobě znamená být sám pro sebe na prvním místě.


Autor: Michaelius

--(Částečný zdroj: časopis phoenix (2/2013) http://www.phoenixcasopis.cz )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama